Důležitost řádně oslavit demokracii si uvědomoval již Karel Čapek v roce 1925, kdy ve svém pojednání o duchu demokracie napsal:
„Narození člověka jest den slavný a památný, jejž se sluší poctít svátečním a mystickým způsobem. Pohlavní dospělost je veliká a radostná událost, v níž se oslavuje zdatnost nového pokolení obřízkou, hrami, biřmováním a jinými velkými obřady. Sňatek je pak osudný krok do života, což nutno vyjádřiti významným a rituálním tajemným důrazem. Konečně smrt člověka je poslední příležitost, aby byl nebožtík oslaven a poctěn křikem, muzikou a slavnou hostinou. Tak je celý život člověka jaksi vyvýšen na velkých, mocně oslavených událostech, čímž se vyslovuje fakt, že lidský život je vznešený a posvátný. Je jakýsi nepsaný zákon, podle něhož si demokracie nepotrpí na pompu a obřady...“
„...Demokracie bude navěky zajištěna, stane-li se velkým národním obyčejem. Což nepůjde bez symbolů a skutečných svátků a skutečné pospolité radosti.“
Přál bych si stejně jako Karel Čapek, aby demokracie a svoboda byly v České republice navěky zajištěny. Proto je zde třeba demokracii pevně ukotvit. Demokracii musíme zakotvit v symbolech, obyčejích, národních svátcích a všeobecně sdílené radosti z ní. Stejně jako je vznešený a posvátný lidský život je ušlechtilá a nedotknutelná demokracie. Neboť dnes si již bez svobody a demokracie svůj život umíme stěží představit. Slova Karla Čapka napsána před více než 85 lety tak právě dnes platí více než kdy jindy.