My, Češi jsme malý národ, který za sebou nemá žádnou velmocenskou minulost jako například Velká Británie, Francie či Amerika. Nebylo by tedy správné ani žádoucí porovnávat se s velkým národem a vynikat na všech úrovních a ve všech oblastech. Je třeba si uvědomit své hranice, schopnosti a možnosti a v rámci nich se snažit prosadit a uspět. Jinými slovy vybrat si oblasti, ve kterých budeme vynikat a ve kterých se staneme velkými. Pro severské státy je typická například oblast ochrany životního prostředí a lidských práv, pro kterou jsou známy a uznávány ve světě. Česká republika není jenom fotbal, pivo a škodovky. I my můžeme nabídnout mnohem více než pověstnou kostku cukru do černé kávy.
Oblastí, ve které by měla Česká republika vystupovat v zahraničí aktivněji, je například budoucí směřování EU a s tím související současné ekonomické problémy a dluhová krize. Česká republika již dávno není v rámci EU žádným nováčkem bez zkušeností. Zvládli jsme finanční krizi a nyní se obstojně pereme s krizí dluhovou. Český dluh sice v roce 2010 dosahoval úctyhodných 37,6% HDP. Přesto se dluh České republiky vyjádřený v procentech vzhledem k HDP pohyboval v rámci zemí EU mezi těmi nižšími.
Další důležitou oblastí a českým tématem budoucnosti je energetika respektive energetická bezpečnost. Zde bude třeba přijít s takovým řešením, které se stane široce přijatelným. Jen takové řešení má totiž šanci uspět a zajistit potřebnou energetickou stabilitu a bezpečnost.
V rámci prosazování našich zájmů se však jako země menší velikosti neobejdeme bez partnerů. Klíčem k našemu úspěchu tak bude působit aktivně v rámci regionu/EU, vystupovat sebevědomě nikoliv s defétismem a jednat razantně nikoliv však arogantně. Závěrem nelze opomenout ani skutečnost, že pro malou zemi je vedle snahy o prosazení svých požadavků nutné být zároveň zemí otevřenou a mít pochopení pro každou myšlenku bez ohledu na její původ.