Lze na české politické scéně zajistit klid?

Klid na české politické scéně by dnes hledal málokdo. Namísto snahy o dosažení konsensu a konstruktivní práci převládá na české politické scéně neustálý boj. Je únavný a vyčerpávající a zaměstnává většinu politiků na plný úvazek. Na splnění předvolebních slibů pak nezbývá čas. Pracovní “nečinnost” spolu s korupčními kauzami vytvářejí obraz pro společnost dosti děsivý. Tento obraz by jistě nebyl vydražen částkou, které letos dosáhl obraz Františka Kupky.

Díky neustálým střetům, ať již více či méně věcných, jsou za původ všeho zla a příkoří označeni právě účastníci těchto bojů – tj. politici, především pak poslanci. Na každého politika, poslance, či dokonce podporovatele té či oné politické strany, je automaticky hleděno jako na potencionálního zloděje. Atmosféra nedůvěry a permanentně špatné nálady na politické scéně je všudypřítomná a české parlamentní demokracii rozhodně nepomáhá.

Politik může za všechno zlé

Politici jednoduše nesou odpovědnost za všechno, co nefunguje. Přečteme-li si jakýkoli denní tisk, tak se v　této skutečnosti jen utvrdíme. Rozhodně nás politiky a poslance nezbavuji odpovědnosti vůči veřejnosti. Žádný politik však nikdy nebude schopen zajistit 100% spokojenost všech občanů. Každé rozhodnutí s　sebou nese skupinu nespokojených. A politika je plná rozhodnutí. Zcela oprávněně jsou však politici pod palbou veřejnosti a médií v　korupčních kauzách. Korupci tolerovat nelze!

Možná někdo neuvěří, ale i v　českém politickém prostředí, ať již v　parlamentu, či v　rámci členské základny jednotlivých stran, jsou slušní a pracující lidé. Být členem politické strany není něco, za co by se měli občané stydět. Prohloubení demokratické kontroly politického systému by však mohlo přispět ke zlepšení situace a tím i pohledu na nás politiky.

Řešení v　podobě lidového vládnutí

Nabízí se zde možnost většího prostoru pro referendum. Vzorem nám může být Švýcarsko, kde referendum více než zdomácnělo. Ve Švýcarsku se rozhoduje na dvou úrovních. Na té první rozhoduje vláda v　konsensu, a poté v lidovém hlasování občané v　podobě referenda. Právě posílení prvků přímé demokracie přiblíží nás politiky občanům. Větší důraz na prvky přímé demokracie však může fungovat jen v　odpovědné a občansky uvědomělé společnosti. Ve Švýcarsku tento systém funguje po několik století. Parlamentní demokracie v　Česku však existuje s　velkou mezerou dvě desetiletí.

Základem tak musí být právě občansky uvědomělá společnost, která podporuje investice do vzdělání, buduje kvalitní státní instituce a garantuje právní prostředí. Možnost občanů rozhodovat o významných otázkách země pak přispívá ke sblížení politiků s občanskou společností, vede ke “zlidštění” politiků a poslanců v　očích občanů a směřuje i ke shodě a většímu klidu na politické scéně.