Nezařazené
Miroslav Jeník
Cestou z krize je správně zvolená strategie růstu
Cestu fiskálních úspor k vyrovnanému státnímu rozpočtu si nezvolila Česká republika sama, škrtá se v celé Evropě. Konsolidace státních financí je beze sporu správná volba. Úspory však musí být součástí širší vize. Fiskální disciplínu je třeba podpořit prorůstovými opatřeními a především nezbytnými strukturálními reformami.
Miroslav Jeník
Politická stávka potřebuje jasné mantinely
Namísto konstruktivního dialogu vedou odboráři – a to nejen ti čeští - boj s vládou a podkopávají jakékoliv racionální snahy o ozdravení evropské ekonomiky. Často formou politické stávky, která je odůvodněna nespokojeností s přijímanými úsporami a reformami. Jak u nás ukázaly loňské protesty v dopravě, pro stávky politického charakteru doposud chybí jasné právní mantinely. Očekávám, že je stanoví nový zákon o stávce, který právě připravuje Ministerstvo práce a sociálních věcí.
Miroslav Jeník
Vzájemný Česko-německý respekt
Nedávno uplynulo již 20 let od podpisu smlouvy o dobrém sousedství mezi Českou republikou a Německem. V novodobé historii nebyly vztahy mezi Českou republikou a SRN, nikdy na tak vysoké úrovni jako jsou dnes. Právě podepsání smlouvy o dobrém sousedství se v roce 1992 stalo předpokladem rozvoje česko-německých vztahů. Prohlubování vzájemných vztahů by nebylo možné bez odpovědnosti a respektu na obou stranách. Odpovědnost a respekt byly ve vzájemných vztazích potřeba v minulosti, jsou potřeba v současnosti a budou i v budoucnosti.
Miroslav Jeník
Úsporná opatření nesmí ohrozit trh práce
Zákoník práce ovlivňuje v Česku více než 4 miliony zaměstnanců a několik set tisíc zaměstnavatelů. Cílem nového zákoníku práce je zajistit jeho srozumitelný a jednoznačný výklad. Nový zákoník práce dále přispívá ke zpružnění pracovněprávních vztahů a ke zvýšení motivace zaměstnavatelů při vytváření nových pracovních míst. Významnou změnu pro zaměstnance i zaměstnavatele představuje skutečnost, že nebude-li zákoník práce danou záležitost upravovat, bude použito ustanovení zákoníku občanského.
Miroslav Jeník
Agónie světové ekonomiky
V uplynulých desetiletích jsme si zvykli na období „trvale udržitelného“ růstu světové ekonomiky. Po příchodu finanční krize v roce 2008 jsme si ověřili na vlastní kůži známou pravdu o tom, že „žádný strom neroste do nebe“ a že po časech hojnosti většinou přichází období půstu. S následky krize se potýkáme dodnes a období konce hospodářského útlumu je v nedohlednu. Jak dlouhá agónie nás čeká?
Miroslav Jeník
Zachrání schizofrenickou EU tandem „Merkozy“?
EU sice již od letošního léta předsedá Polsko, ale s řešením současné krize eurozóny přicházejí a přední stránky novin plní schůzky a jednání německé kancléřky Merkelové a francouzského prezidenta Sarkozyho, tedy „Merkozy“. Přesto role pro-evropsky orientovaného Polska není zanedbatelná. Nedávný projev polského ministra zahraničních věcí Sikorského v Berlíně jasně ukázal, že Polsko vidí svoji budoucnost v rámci evropských struktur. „Polsko se méně bojí německé moci, než německé nečinnosti“, konstatoval Sikorski v Berlíně. Čeho se bojíme a kde svoji budoucnost vidíme my?
Miroslav Jeník
Nestačí motivovat. Musíme posílit důvěru lidí a poskytnout naději
V popředí zájmů EU respektive zemí eurozóny stojí v současnosti dluhová krize. Je veřejným tajemstvím, že dluhy dosáhly takových výší, že nebudou nikdy splaceny. Je možné za situace, kdy se jednotlivé evropské státy potýkají s neutěšeným stavem svých veřejných financí udržet evropské sociální státy? Je možné se do budoucna vyvarovat problémům a střetům vyplývajících ze soužití rozdílných sociálních skupin?
Miroslav Jeník
Existují jen dva scénáře vývoje dluhové krize
Dluhová krize Evropy a její neschopnost splácet své dluhy neustále roste. Podíváme-li se na výši dluhu v přepočtu k HDP jednotlivých zemí EU, zůstaneme přinejmenším v šoku. Vysoká míra zadlužení Řecka v hodnotě 144,9% HDP, dluh Irska 94,9% HDP či dluh Itálie 118,4% HDP již dávno nejsou veřejným tajemstvím. Jistým překvapením je však zadlužení Německa ve výši 83,2% HDP, když ještě v roce 2000 bylo 60,2% HDP.
Miroslav Jeník
Češi pohledem z vnějšku
Na podzim jsme oslavili hned několik významných českých státních svátků. Tím prvním bylo 28. září Den české státnosti (935), poté následoval 28. říjen Den vzniku samostatného Československa (1918) a plejáda podzimních českých státních svátků byla zakončena 17. listopadem (1939/1989) Dnem boje za svobodu a demokracii. Tyto významné události utvářily nás i naše dějiny. Jací jsme my Češi dnes? Jaký obraz a jakou pověst jsme si vybudovali ve světě?
Miroslav Jeník
O neoslavované svobodě a demokracii
Svoboda a demokracie v České republice již před lety dosáhly své pomyslné plnoletosti. Doba dospívání je tedy za námi. S postupujícími lety tak pomalu, ale jistě přichází období dospělosti, které s sebou přináší stále větší míru zodpovědnosti. Vedle zodpovědnosti a starostí, které s vyšším věkem přicházejí je však třeba nezapomenout na oslavu. Dnes budeme slavit již 22 let staronově nabyté svobody a demokracie.
Miroslav Jeník
Politiku bez peněz dělat nelze
Jednotlivé politické strany se pomalu začínají připravovat na blížící se krajské volby. V rámci stranických struktur ODS to znamená, že probíhají místní a oblastní sněmy a pomalu se tak začínají profilovat jednotliví kandidáti. V rámci tohoto běžného vnitrostranického života je třeba se více zamyslet právě nad financováním politických stran napříč celým politickým spektrem.
Miroslav Jeník
Sportem k prosperitě, zdraví i toleranci
Jako aktivní sportovec a hráč fotbalu se zajímám o stav a financování českého sportu. Sport je významným společenským a ekonomickým jevem, který formuje společnost. V poslední době však jako by se sport stával stále více okrajovou záležitostí.
Miroslav Jeník
Jádro rozděluje Evropu
Nedávno jsem psal článek o polském předsednictví EU. Zmínil jsem zde energetickou bezpečnost jako jednu z priorit polského předsednictví. Zajištění energetické bezpečnosti je skutečnost, na které se shodnou všechny státy EU. Problém vzniká v případě jejího zabezpečení. Zde se představy evropských států rozcházejí. Německo ohlašuje ústup od jádra, zatímco Polsko si nedokáže představit energetickou bezpečnost bez jádra.
Miroslav Jeník
Kam dotančí EU pod vedením Polska
Polsko se na počátku prázdnin s chutí a značným odhodláním ujalo předsednictví Rady EU. Na počátku byl animovaný videoklip natočený k polskému předsednictví EU. Polsko se nebojí a vystupuje zde jako svůdný tanečník, který vyzve EU k tanci a rozjasní tak její struktury. EU zde není pouze synonymem pro byrokracii a stavby ze skla a betonu. EU je především krásná, ale netečná žena, která roztaje právě pod taktovkou Polska. Jedná se o ambiciózní cíl polského předsednictví rozjasnit apatickou, chladnou a byrokratickou Evropu.
předchozí |