Před rokem, téměř bezprostředně po fukušimské katastrofě, se německá vláda v reakci na znepokojení veřejnosti bezpečností jaderných elektráren, rozhodla vydat cestou energetické revoluce. V Německu dochází k zastavení provozu nejstarších jaderných elektráren a do roku 2022 je naplánováno uzavřít i všechny zbývající. Jadernou energii mají nahradit především energie z obnovitelných zdrojů.
Německá sázka na obnovitelné zdroje
Největší evropská ekonomika by v roce 2020 měla získávat až 40% energie z obnovitelných zdrojů a v roce 2050 by obnovitelné zdroje měly pokrýt 80% celkové energetické spotřeby. Skutečnost, o jak ambiciózní cíl se jedná, dokládá stav v roce 2010 ještě před uzavřením jaderných elektráren, kdy podíl obnovitelných zdrojů energie činil 17%. K naplnění tohoto cíle je Německo připraveno vystavět obnovitelné zdroje energie nepředstavitelného rozsahu. Příkladem mohou být nově vznikající větrné farmy na severu Německa.
Ambice jsou sice hezké, ale první problémy se objevují již nyní. K přepravě vyrobené energie ze severu na jih Německa je třeba vybudovat dalších 3 800km přenosové soustavy, což nebude vůbec jednoduché. Již nyní proti stavbě rozvodné sítě v některých oblastech protestují občané, kteří se obávají zhoršení kvality svého života. Nehledě na skutečnost, že dodávky energie z obnovitelných zdrojů do rozvodné sítě jsou nestabilní. Závisí na počasí: zafouká-li či zasvítí. Z těchto důvodů jsme svědky přetoků německého proudu přes české či polské území. Místo aby Německo přispělo ke stabilizaci evropské energetické soustavy, tak ji zatím spíše testuje a destabilizuje.
Vysoké ceny energií jako nebezpečná politická karta
Po fukušimské katastrofě převládl mezi občany konsensus vydat se cestou odklonu od jádra. Nyní, když na občany dopadají první důsledky tohoto rozhodnutí, začíná se tento konsensus rozmělňovat. Nikdo přesně neví, kolik bude Německo odklon od jádra stát. Již nyní však velkoobchodní ceny energií v Německu vzrostly o 10%.
Na německé vládní úrovni pak začíná být zpochybňována časová osa plánu odchodu od jádra. Pochybnosti ohledně dosažení stanovených cílů naznačil německý ministr životního prostředí Peter Altmaier. Zmínil potřebu opatrnosti a poukázal na nebezpečí, aby se z energetické revoluce nestala revoluce sociální, neboť reálně hrozí další nárůst cen energií. Dosažení přijatelné ceny energie, která nepovede k poklesu německé konkurenceschopnosti či k sociálním problémům, je teď hlavním úkolem vlády. Německo na podzim roku 2013 čekají parlamentní volby a Angela Merkel bude obhajovat nejen svoji pozici v čele Německa, ale i energetickou revoluci. Vysoké ceny elektrické energie jistě nebudou bonusem pro současnou vládní koalici v předvolebním boji.
Úspěch potřebuje čas
Mohou zelené zdroje energie zcela nahradit současné „moderní“zdroje? Odpověď Německa na tuto otázku je zřejmá. Já se však domnívám, že zatím tomu tak není. Výroba energie z obnovitelných zdrojů energií je prozatím finančně velmi náročná a produkce velmi kolísavá. Takováto radikální změna si pro svoji úspěšnou realizaci žádá delší časový úsek. Německý úspěch odklonu od jádra tak bude záviset především na rychlosti, s jakou dojde k vývoji nových technologií, které stabilizují dodávky energie do sítí, či umožní její skladování. A na rychlosti, s jakou vláda a místní orgány přesvědčí občany ke stavbě přenosové sítě na jejich polích či zahradách. Jedno je však jisté již nyní, německý úspěch či neúspěch ovlivní celou Evropu.
