O politiku zaměstnanosti se na MPSV dlouhodobě nikdo nezajímal, ležela ladem a stranou zájmu. Minulé vedení mělo plné ruce práce s IT zakázkami a to současné pak s hašením tohoto problému. Růstem nezaměstnanosti a nebezpečím z toho plynoucího se MPSV bohužel nezabývalo.
Pokud tedy nepočítáme změnu metodiky výpočtu míry nezaměstnanosti od nového roku. Počátkem letošního roku nám totiž právě z tohoto důvodu míra nezaměstnanosti zázračně poklesla na 8%. S užitím metodiky platné ještě v roce 2004 by však míra nezaměstnanosti činila neuvěřitelných 12%.
V poslední době MPSV konečně začíná nabízet jakési řešení této situace. Jedná se však o řešení účelové v podobě dotací, které přispěje tak maximálně k dalšímu zamaskování problému a v horším pak k deformaci trhu práce. Vždyť ze sedmi bodového programu MPSV v boji s nezaměstnaností nekřičí nic více než slovo dotace.
Předáním práce MPSV agenturám práce se ministerstvo zbavuje pouze dalšího dílu své odpovědnosti. Místo vyřešení situace s rostoucí mírou nezaměstnanosti, je tak problém delegován dál. Nápad je to možná hezký, že pokud agentura najde práci na plný úvazek pro dlouhodobě nezaměstnaného a ten si práci šest měsíců udrží tak dostane odměnu. Ale kdo dnes zaměstná člověka dlouhodobě stojícího mimo pracovní trh a hned na dobu neurčitou?
Nekoncepčnost tohoto kroku pak vidím i ve světle úsilí o pružnější a flexibilnější trh práce. Ve sněmovně se přijímá zákon umožňující opětovné řetězení pracovních smluv. Řetězení pracovních smluv na dobu určitou má pomoci zejména sezónním pracovníkům ve stavebnictví a zemědělství. Dále je zde zcela jednoznačná snaha o podporu vzniku částečných pracovních úvazků a dalších atypických úvazků. MPSV však chce, aby pracovní agentury umisťovaly dlouhodobě nezaměstnané a to hned na dobu neurčitou.
Předkládaná opatření MPSV jistě vypadají dobře na papíře. Nad jejich faktickým plněním, efektivitou a reálností však visí nejeden otazník. MPSV se o politiku zaměstnanosti dlouhodobě nestaralo a teď nás svými tiskovými zprávami s pohádkovými scénáři chce ujistit o opaku.
Skutečnost je taková, že o jedno pracovní místo se uchází až 30 nezaměstnaných. Znepokojujícím tempem roste míra nezaměstnanosti zejména mezi mladými lidmi, která koncem roku 2012 v ČR dosahovala 18%, tedy téměř 100 000 nezaměstnaných ve věku do 25 let. Těmito problémy by se mělo MPSV efektivně zabývat a přestat s nesmyslným udělováním dotací či požadavků na zaměstnání dlouhodobě nezaměstnaných na dobu neurčitou.
